Zaniklé obce a osady
Desítky zaniklých vesnic, jejichž trosek se opět ujímá vlády příroda, dotvářejí jedinečnou atmosféru Českého lesa.
Po konci 2. světové války zaniklo v českém pohraničí na Domažlicku více než 50 vysídlených německých obcí a osad. Vesnice, které se nacházely v blízkosti státní hranice, byly po vyhlášení tzv. zakázaného pásma a spuštění železné opony plánovitě zbořeny. Společně s vesnickými chalupami a dvory zanikly také školy, zámky a kostely. Teprve až v 90.letech 20. století, kdy byla oblast opět zpřístupněna, můžeme nejlépe z jara spatřit zbytky objektů. Ty jsou převážně odkrývány v bývalé obci Lučina/Grafenried u Nemanic. Každoročně se tu koná česko-německá mše v místě původního znovu vysvěceného kostela sv. Jiří.



Nesmíme opomenout ani zaniklou obec Pleš, jejíž nejstarší zmínka se vztahuje až k roku 1609. Nacházela se přibližně šest kilometrů severozápadně od vsi Rybník. Zaniklá vesnice Pleš je, stejně jako ostatní vsi v regionu, spojena se sklářstvím.
V roce 1930 čítala Pleš 105 domů. Období po 2. sv. válce je spjaté se jménem Josef Zika, pašerák a převaděč, který byl hajným v Pleši. Po spuštění železné opony v padesátých letech byla ves zlikvidována a sídlila zde jednotka pohraniční stráže. Hranice Českého lesa byly považovány za jedny z nejpřísněji střežených.


